|
|
Nietzscheho vůle k moci
Štolc, Jaroslav ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na potenciální vztahy mezi filosofií Friedricha Nietzscheho a ideologií nacismu. S přístupem, který zdůrazňuje komplexnost a široký rozměr tohoto problému, se práce snaží analyzovat Nietzscheho texty a interpretovat je v kontextu nacistické ideologie. Práce je strukturována do čtyř kapitol, které se zaměřují na Nietzscheho filosofické koncepty, etiku, kritické pohledy na jeho filosofii od jiných autorů a politické aspekty jeho etiky. Klíčovým bodem je Nietzscheho etika a její potenciální souvislosti s nacismem. Tato práce se pokouší poskytnout hlubší a objektivnější pohled na Nietzscheho filosofii, a tím přispět k lepšímu chápání jeho díla a možných souvislostí s nacistickou ideologií.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Where were you when I laid the foundation of the earth?" Job, Giovanni Pico della Mirandola, Blaise Pascal, Friedrich Nietzsche. - The Question of Human Being as an Answer to it
Lentvorský, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent)
Predložená diplomová práca sa venuje problematike otázky po bytnosti človeka v historicko-dejinnom priereze od "biblických" čias, cez renesanciu až po Nietzscheho, v spojení s výkladom Nietzscheho vzťahu k Starému zákonu a možných interpretácií Tak vravel Zarathustra. Vychádzam z otázky, ktorú Hospodin kladie Jóbovi na jeho otázky, tj. vychádzam z protiotázky: "Kde si bol, keď som kládol základy zeme?"1 a touto (proti)otázkou sa nechávam viesť celou prácou. Na začiatku sa snažím vymedziť otázku a pochopiť to, čo otázka je a čo pre nás znamená; neskôr sa snažím po zohľadnení otázky otázku aplikovať na variácie Jób, Mirandola, Nietzsche. Kľúčové slová Nietzsche, Jób, Mirandola, Pascal, Biblia, Starý zákon, Otázka, Bytnosť, Človek 1 Job 38,4.
|
|
| |
|
|
Nietzsche, vědomí, evoluce
Šturmová, Magdalena ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Filosofie Friedricha Nietzscheho byla značně ovlivněná evoluční teorií, ačkoli ta ho zajímala téměř výlučně ve vztahu k člověku, zejména jeho psychice. I když jsou mnohá témata jeho filosofie podobná tématům současné věděcké diskuse, reflexe těchto myšlenek je ve vědě minimální. Cílem této diplomové práce je uvést Nietzscheho klíčové myšlenky o povaze, funkci a evoluci lidského vědomí, následná reflexe těchto myšlenek a jejich zasazení do širšího kontextu současné vědecké diskuse. Hlavními tématy této práce z hlediska Nietzscheho filosofie je představa vědomí jako "sociálního instinktu", kritika představy vědomí jako esence lidství a témata s tím spojená, z hlediska současné vědy navíc otázka mechanismu evoluce lidského vědomí. Závěr je věnován kognitivní archeologii a její snaze o rekonstrukci evoluční historie lidské mysli. K práci je připojen dodatek o vztahu Nietzscheho k darwinismu.
|
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
| |
|
|
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
|
|
|
Nietzche a dnešek
Koláček, Václav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
První část této práce si dává za úkol osvětlit Nietzscheho základní pojmy jako je "vůle k moci", "nadčlověk" a "věčný návrat téhož", aby bylo co nejpříměji pochopeno jádro jeho základních filosofických pohledů. Toto porozumění je nutným předpokladem pro druhou část, jejímž záměrem je poukázat na souvislosti Nietzscheho s dnešní dobou, čímž se otevírá otázka po étosu. Ve třetí části se autor zabývá ontologickou diferencí a jejími souvislostmi ve vztahu k dnešnímu člověku, avšak étos u myslitele nakonec nenachází, a tak se propracovává ke čtvrté části, jedinému možnému relevantnímu kroku v před, a sice hledání etiky v prameni každého člověka jako východiska z postmoderního nihilismu. Cílem práce je ukázat nejen na to, že Nietzsche zbořil etické hodnoty institucemi mocenskými dlouho vštěpované, ale zároveň tímto zbořením vytvořil most k hledání sebe sama, což je úkol, ke kterému ani postmoderna zatím nedozrává, avšak prostředí je zde již připraveno.
|
host ::
RSS.